Jak fungují RFID karty

Základní princip fungování technologie RFID není složitý: Jakmile štítek vstoupí do čtečky, přijme RF signál vysílaný čtečkou a energii získanou indukovaným proudem využije k přenosu informací o produktu uložených v čipu (pasivní štítek, pasivní Tag nebo Passive Tag), nebo tag aktivně vysílá signál o určité frekvenci (Active Tag, Active Tag nebo Active Tag). Poté, co čtečka načte informace a dekóduje je, odešlete do centrálního informačního systému pro příslušné zpracování dat.
Kompletní RFID systém se skládá ze čtečky, elektronického štítku nebo tzv. transpondéru a aplikačního softwarového systému. Jeho pracovní princip spočívá v tom, že čtečka vysílá energii rádiových vln na určité frekvenci, která se používá k pohonu obvodu k odesílání interních dat. V tomto okamžiku čtečka postupně přijímá a interpretuje data a odesílá je do aplikace k odpovídajícímu zpracování.
Komunikační metody a metody snímání energie mezi čtečkami RFID karet a elektronickými štítky lze zhruba rozdělit na dva typy: indukční vazbu a vazbu zpětného rozptylu. Obecně platí, že nízkofrekvenční RFID většinou používá první metodu, zatímco vysokofrekvenční RFID většinou používá druhou metodu.
Čtečka může být čtecí nebo čtecí/zapisovací zařízení v závislosti na použité struktuře a technologii a je centrem řízení a zpracování informací systému RFID. Čtečka se obvykle skládá ze spojovacího modulu, modulu transceiveru, řídicího modulu a jednotky rozhraní. Obecně se pro výměnu informací mezi čtečkami a tagy používá poloviční duplexní komunikace, zatímco čtečky poskytují energii a načasování pasivním tagům prostřednictvím propojení. V praktických aplikacích mohou být funkce správy, jako je sběr, zpracování a dálkový přenos informací o rozpoznání objektů, dále implementovány prostřednictvím Ethernetu nebo WLAN.